PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V Čechách si málokterá (respektive téměř žádná) kapela může říct, že je kultovní. XIII. století představuje výjimku potrvzující a zároveň porušující pravidla. XIII. století JE kult. Kde jsou ty časy, kdy hlavní mozek této vyjímečné legendy halekal s čírem na hlavě v punkové smečce HRDINOVÉ NOVÉ FRONTY, která svými sociálně-kritickými texty drtila komunistický režim a spoustu dalších věcí. Po rozpadu HNF vzniklo XIII. století, kapela hrající gothic rock, což je podle pana Štěpána jediný styl, který logicky navazuje na postpunk. Za deset let svého trvání (od roku 1991) dokázali to, co málokdo. Jejich písně mají čestná místa na playlistech evropských gothrockových klubů a také mají spoustu fanoušků v zahraničí. Přestože se o nich v Čechách téměř nemluví a běžná veřejnost je nezná, jsou XIII.století nejlepší českou kapelou. A to říkám se stoprocentním přesvědčením.
XIII.století hrají tzv. gothic rock, což sice s metalem nemá po hudební stránce mnoho společného (respektive vůbec nic), ale dle mého názoru má metalistům hodně co říct, speciálně melancholickým černým duším poslouchajícím doom, gothic a black. V jejich hudbě ožívají zavrhovaní géniové předcházejících staletí i jiné slavné osobnosti temné stránky světa. Charles Baudelaire, Nicollo Paganini, Elizabeth Bathory či třeba Jean Torquemado jsou věčnými zdroji jejich inspirace.Třináctka taky v 99 % případů zpívá česky, což je také pro našince velkým plusem.
Nová deska zovoucí se Metropolis nese na obalu záběr z jakéhosi němého hororu natočeného odhadem ve dvacátých letech (nejsem si jistý, ale není to Murnaův Upír Nosferatu?! – pozn. Marigold). Působivý obal, působivá deska. Celou téměř osmdesátiminutovou desku otevírá intro "Castel Argis", ve kterém je slyšet smích, zvony, pláč dětí i zvuk vrzajících kol kočáru na kočičích hlavách. Následuje skladba "Metropolis", podle níž je album pojmenováno (to jste určitě netušili :). Je hrána téměř celá na klávesy snad s vyjímkou refrénu. Celé nové album vůbec dává větší prostor samplům a elektronice. Následuje hitovka, vynikající skladba "Fatherland" o ztraceném ráji (pokud si texty správně vykládám, jakože asi ne, texty XIII. mohou na první poslech působit jednoduše, ale s každým dlaším poslechem objevujete další a další významy ukryté za závojem temnoty). Skladbu otevírájí modlitby mnichů. Další je tichá a pomalá "ukolébavka" nazvaná "Svátek Hladových". Je to vysloveně skladba tak akorát na usínání, Petr text šeptá, ale přesto se jedná o velmi silnou a emotivní záležitost. Dalším trackem je cover verze od britských BAUHAUS "Bela Lugosi´ s Dead".Píseň pojednává o konci života legendárního maďarského herce, který ztělesnil roli Draculy a o kterém koluje spousta mýtů. Skladba je to vysloveně gothdancová, v podstatě takové temné "techno" (i když při tomto srovnání mi do očí vtrhly slzy..).
Následují skladby "Stonehenge" a "Hvězdy chtějí patřit tobě", přičemž v druhé jmenované kdosi fantastickým způsobem nahrál klavír. Jestli to byla Ollie, tak kloubouk dolů, zní to, jako by to nahrál klavírní virtuóz. Pak následuje "London After Midnight", kromě cover verze jediná anglicky zpívaná píseň na albu. Je to skvělá rocková a melodická záležitost, žádný cajdák, ale přesto se skvělou temnou atmosférou. "Absinth" evokuje představu, kdy autor textu (P.Štěpán) sedí o půlnoci v pokoji, popíjí Absinth a v představách vídí ožívat duchy minulosti, prostě nádhera. Závěrečná instrumentálka "Hindenburg" je už jen pomyslnou tečkou za velkolepým dílem. Zavřete oči a uvidíte majestátní německou vzducholoď plout vzduchem. "Hindenburg" ukončuje nejspíš záznam německého reportéra, který v přímém přenosu komentoval katastrofu (je to vskutku autentická radionahrávka komentáře, jeden z nejslavnějších “live záznamů” katastrofy 20. století... – pozn. Marigold) .A s Hindenburgem shořela v plamenech i jedna temná a pokřivená etapa dějin lidstva...
Nový počin XIII.století je precizní a z každé nahrávky číší chladná profesionalita. Petr Štěpán je komplikovaná a jedním slovem geniální osobnost. Nesnažte se ho pochopit, pouze obdivujte jeho velkolepá díla.
Hodnocení v tomto případě berte s velkou rezervou, protože je dáváno s ohledem na "rockery", kteří poslouchají prostě metal.Pokud jste metalista a máte v oblibě XIII.století nebo pokud cítíte aspoň z části svého nitra příslušnost k hnutí Goths, přidejte si k hodnocení 2 body.
7,5 / 10
Petr Štěpán
- hudba, texty, kytara, klávesy, zpěv
Ollie Ryšavá
- klávesy
Martin Soukup
- basa
Pavel Štěpán
- bicí
1. Castel Argis
2. Metropolis
3. Fatherland
4. Svátek hladových
5. Bela Bugosi"s Dead
6. Stonehenge
7. Hvězdy chtějí patřit tobě
8. London After Midnight
9. Absinth
10. Hindenburg
Frankenstein (2019)
Pandora (box) (2016)
Intacto (2016)
Horizont události (3 CD výběr) (2013)
Live In Berlin (2012)
Ritual (2 CD Best Of) (2011)
Nocturno (výběr) (2010)
Dogma (2009)
Vendetta (2004)
Karneval (Best Of Gothic Decade 1991 - 2001) (2001)
Metropolis (2000)
Ztraceni v Karpatech (1998)
Werewolf (1997)
Nosferatu (1995)
Gotika (1994)
Amulet (1992)
Absolutní vrchol tvorby Třináctky, fantastická deska, která organicky spojuje všechny inspirační zdroje české gotické legendy – vampírskou mystiku, expresionismus, horror 30. let, prokleté básníky... A co víc, hudebně jim dává naprosto dokonalý tvar, který je možná v dějinách skupiny nejméně rockový, zato je melodicky a kompozičně nejpropracovanější. Prim hraje přímost, klávesové linky a uhrančivý přednes Petra Štěpána, který mnohdy balancuje na hranici lidské řeči a magického kódu (Absinth). Vše, co pro mne znamená XIII. STOLETÍ, obsahuje tato deska ve formě krystalicky čisté. Jasné absolutno!
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.